středa 5. září 2007

pěstování marihuany


Domácí pestování

Úvod

Pestování marihuany v domácnosti (indoors) je alternativou, pokud nemáte možnost pestování venku, napr. v kukuricných polích nebo nekde na odlehlém míste. Nebo nechcete riskovat udání "aktivních" sousedu, poprípade se nechcete dockat prekvapení, že již nekdo za vás "sklidil, aniž by sel". Mimoto je pestování marihuany z pohledu policie trestné a muže vás cekat i nepríjemné prekvapení z jejich strany, pokud nejste dost opatrní. A pak, když máte rostlinku(y) doma, mužete s radostí sledovat, jak rostou, opatrovat je a treba si s nimi i povídat. Domácí pestování má velkou výhodu. Rostlinky jsou pod neustálou kontrolou. Pestitel je s nimi v kontaktu prakticky denne. Muže reagovat na jakékoliv zmeny. Naucí se porozumet požadavkum rostlinek. Nevýhod je také dost. Pri pestování doma, je treba rostlinkám zarídit umelé osvetlení a to žere elektrinu a elektrina zase žere peníze. Dalším nebezpecím je, že pokud k vám vtrhne policie (pochopitelne musí mít povolení k domovní prohlídce), težko budete tvrdit, že vám tu skrín plnou rostlinek, zapojenou do elektrické zásuvky nekdo podstrcil. Kdo muže pestovat? Jedním slovem - každý. I když jste nemeli predchozí zkušenosti s pestováním doma, mužete dostat krásnou úrodu marihuany, pokud se jen trošku budete rídit nekolika radami v tomhle slohovém útvaru. A treba, když jste meli s pestováním "indoors" nejaké problémy v minulosti, možná vám tenhle clánecek pomuže.

Pro pestování marihuany jsou duležité tyto tri složky.

Svetlo

Puda

Oxid uhlicitý

To platí pro pestování cehokoliv. Rostliny fungují jako chemické továrny. Pomocí svetla premenují oxid uhlicitý na kyslík a získaný uhlík využívají na svuj rust. Ke svému rustu dále potrebují tri duležité prvky, které získávají z pudy (Dusík, Fosfor, Draslík).


Zaštipování

Zaštipování nemusí být vždy nutné. Důvod, proč se dělá je, že podporuje sekundární rašení a umožňuje světlu pronikat k nevyvinutým listům. Některé typy marihuany jsou přirozeně husté a bohaté, a když nejsou zaštipovány nebo stříhány, tak míza proudí nerušeně až do vrcholků, kde se vytváří květy plné pryskyřice. Na druhou stranu, když se vám zdá, že je vaše rostlina moc vysoká a tenká na věk tří týdnů, pak pravděpodobně potřebuje zaątípnout, aby z ní vyrostla pěkná listnatá rostlina. Tedy, ve věku tří týdnů by měla mít nejméně dvě sady větví a nebo 4 shluky listů a vrchol. K zaštípnutí stačí, když normálně odřeľete vrcholek hned nad místem, kde se stýkají dvě protilehlé větvičky. K rovnému a čistému řezu použijte žiletku. Chcete-li, můžete nechat vrcholek zakořenit ve vodě s přídavkem nějakého kořenového aktivátoru. Po objevení kořenů vrcholek zasaďte a on by měl vyrůst v novou rostlinu. Budete-li nechávat vrcholek kořenit ve vodě, je třeba jej nyní seříznout šikmo, aby byl vodě vystaven co největší povrch. Výhodou zaštipování je, že rostlina vyrazí do více vrcholků, více vrcholků rovná se více aktivních látek, a tom je celá hra. Pokaždé, když odříznete vrcholek, rostlina vyrazí se dvěmi novými vrcholovými větvemi z místa pod řezem, kde se stýkají větve. Zaštipování také povzbuzuje spodní větve k rychlejąímu růstu, než normálně, kdyby rostlina nebyla zaštipována.

Zaštipování je metoda jak získat na jedné rostlině více palic. Palice je vlastně vrcholek rostliny s květy. Jestliže během růstu odřežete vrcholek rostliny těsně nad místem, kde vyrůstají ze stonku listy, vyrazí z tohoto místa dvě větve a na konci každé bude nová palice. Tyto řezy můžete opakovat. Počty palic rostou geometrickou řadou. Správné košatění listoví zajistí průběľné zaštipování listů. To je možné poprvé provádět u rostlin starých 3-6 týdnů, kdy odstřihujeme vršek rostliny těsně nad jedním trsem listů. Hlavní stonek se pak uštipuje tak, že necháváme vždy 4-5 kolének pod řezem. Správné zaštipování zajistí optimální košatění a růst listů. Se zaštipováním se to ovšem nesmí přehánět - rostlina by také mohla uhynout.

Kvetení

Změní se světelný režim na dvanáctihodinovou noc. Po několika dnech se růst zastaví a začnou se objevovat květy. Přichází chvíle rozhodnout co se provede ze samci. Nechá-li pěstitel samce normálně vykvést kvůli semenům, musí jim ještě trochu pomóct s opylením, protože ve skříni asi težko přenese vítr pilová zrnka na samičí květy. Nevýhodou je, že získaný materiál má nižší obsah THC, tedy je méně silnější. Jestliže jde hlavně o psychotropní účinky, odstraní se samčí rostliny hned jakmile je možné je rozpoznat. K opylení nedojde, samičí rostliny vykvetou a neplýtvají drahocenným THC na tvorbu semen. Konopí je rostlina hermafrodit. Není dopředu jasné jakého pohlaví daná rostlina bude. Teprve během růstu se kytka "rozhodne" čím bude. Nelze to nijak ošidit. Je nutno rostliny přinutit ke květu a pak podle tvaru květů určit o jaké pohlaví jde. Existuje několik fint, jak na přírodu vyzrát. Většina pěstitelů nechce pěstovat samce. Ideálem je pěstovat rovnou samice.

Hlavní metodou jak, toho docílit je klonování. Odříznutím listu a jeho zakořeněním získá zahradník geneticky identického jedince, který má stejné pohlaví jako rodič. Není pak potřeba semen. Někteří pěstitelé takto rozmnožují jedinou původní rostlinu již 30 let, bez zjistitelné genetické degenerace. Navíc kvalita marihuany získané z takovéto rostliny je stále stejná. Každý si tak může množit ten model, který mu svou kvalitou vyhovuje. Další fintou je zrychlené zjištění pohlaví. Dolní část rostliny v místě, kde z ní vyrůstají listy se zakryje papírem, tak aby byla ve tmě. Tato část začne kvést. Kontrolou květů lze zjistit pohlaví. Je-li to samec, odstraní se. Je-li to samice, papír se odstraní a rostlina dále roste

Sklizeň

Poslední fází je sklizeň. Zde je nejdůležitější otázkou KDY?. Cílem je sklidit rostlinu ve chvíli, kdy je obsah účinných látek nejvyšší. Toho lze dosáhnout jen dlouholetým pozorováním a zkušeností. Obecné pravidlo praví, že se sklízí v době, kdy začnou červenat a hnědnout vlákna rostoucí z květů. Sklizeň se provádí v době, kdy je rostlina v plném květu - nejlépe je vystihnout okamžik, kdy kvete největší množství květenství. Když samčí rostliny vytrousí svůj pyl, začínají odumírat a tehdy by se měly sbírat. Samičí žije, dokud nedozrají semena a odumírá asi měsíc po samci. Po posekání rostlin se tyto nemusí nijak zvlášť upravovat - stačí je rozložit na nějakém suchém a dobře větraném místě. Poté co je sklizeň dostatečně proschlá je vhodné jednotlivé části rozčlenit podle potence (obsahu THC) na několik složek. Nejpotentnější jsou palice květů s okvětními lístky. Naopak téměř bezcenné jsou velké listy a stonek. Pro uskladnění je vhodné použít tmavou a vzduchotěsnou nádobu , která je poté uložena na chladném, suchém místě (např. v mrazáku). Pokud by teplota byla příliš vysoká docházelo by k degradaci THC na méně účinné cannabinoidy.

Sušení

Tak tedy máte vypěstovánu svou marihuanu a budete ji chtít správně usuąit a skladovat, aby při koření byla jemná a "nekousala". Můžete zabránit nepříjemné chuti chlorofylu u "domácky" pěstované marihuany několika způsoby tak, aby marihuana měla jemnou a vyzrálou chuť, místo chuti ostré.

Za prvé, vytáhněte rostlinu i s kořeny a celou ji pověste na 24 hodin kořeny vzhůru. Pak obalte rostlinu papírem nebo velkým papírovým pytlem s otevřeným vrcholem a nechte takto rostlinu viset další 3 až 4 dny, dokud se vám listy nezdají suché na dotek. Nyní stáhněte listy ze stonku a dejte je do skleněné nádoby s víčkem. Nestlačujte listy příliš silně, protože je třeba, aby se k nim dostal vzduch. Hlavním nebezpečím při sušení a skladování je plíseň. Jsou-li listy moc vlhké v čase, kdy je dáváte do sklenice, začnou plesnivět, a protože plíseň ničí aktivní látky, zničí i vaši marihuanu. Měli byste kontrolovat sklenici denně a cítíte-li kyselé aroma, vyndejte marihuanu ven a rozprostřete ji na papír nebo noviny, aby mohla rychle uschnout. Někteří pěstitelé doporučují skladovat marihuanu ve tmě a chladu - prý se jim osvědčila mraznička.

Další metodou je, že přes rostlinu natáhnete plastikový vak. Udržujte vak lehce vlhký a i s rostlinou jej nechejte na slunci aspoň jeden týden. Pak přemístěte rostlinu do papírového pytle a nechte ji uschnout tak, aby byla vhodná ke kouření. Proces zrání vede k odstranění chlorofylové chuti. Pamatujte, že tak, jako mnoho věcí v životě, i marihuana zraje s věkem.


Teplota a vlhkost

Ideální teplota pro dobu osvětlování je mezi 20 a 26°C a pro dobu tmy o 7-10°C nižší. Když se vytváří květové stopky, lze zvýšit teplotu až na 32°C - konopí začne vytvářet více ochranné pryskyřice. Místnost, ve které budete pěstovat, by měla být, pokud možno, relativně suchá. Co potřebujeme, je pryskyřičný povlak na listech a aby toto rostlina vytvořila, je potřeba ji "přesvědčit", že jej opravdu potřebuje pro svou ochranu před vysycháním. V extrémně vlhké místnosti rostliny vytvoří veliké široké listy a neprodukují tolik pryskyřice. Nesmíte nechat vystoupit teplotu v suché místnosti moc vysoko, protože rostlina pak nemůže dostatečně rychle asimilovat potřebné množství vody pomocí kořenů a listy začnou hnědnout. Marihuana rostoucí v teplé a suché místnosti bude mít užší listy než ta, která vyrůstá ve vlhké. Příčinou je, že v suché atmosféře rostlina lépe dýchá, protože se vlhkost i odpadní látky z listů rychleji odpařují. Ve vlhkém prostředí se nemohou vypařovat tak rychle. V důsledku toho musí být listy širší s větším povrchem, aby se odpadní látky rychleji odstranily. A protože široké listy produkují méně pryskyřice než úzké, tak v gramu užších listů bude více aktivních látek než v gramu listů širokých. Sice může být hmotnost sušených listů ze "širokolistnaté" rostliny vyšší, ale většinou nepěstujeme svou vlastní marihuanu pro kvantitu, ale pro kvalitu. Protože pryskyřice v marihuaně slouží k zabránění usychání listů, je pravděpodobné, že najdeme více pryskyřice v listech rostlin pěstovaných v suchých místnostech, než v místnostech vlhkých.

Větrání

Správné větrání v místnosti, kde pěstujete je velmi důležité. Čím více rostlin v místnosti, tím důležitějąím faktorem se větrání stává. Rostliny dýchají svými listy. Jimi se také "čistí" od odpadních látek, které svým metabolismem vyprodukovaly. Není-li zajištěno kvalitní větrání, póry v listech se ucpou a rostlina uhyne. Je-li ovšem dostatečný pohyb vzduchu, odpadní látky se mohou snadno odpařit, rostlina může dýchat a zůstane zdravá. V malých místnostech, nebo pěstujete-li marihuanu např. ve skříni (i to jde, za předpokladu dostatečného přísunu světla, zářivky při svém tvaru jsou ideální pro tento druh pěstování), kde máte jen několik rostlin, stačí pravděpodobně ke větrání i jen otevření dveří když rostliny kontrolujete. Ačkoliv je možno vypěstovat zdravě vypadající rostliny ve špatně ventilovaných místnostech, přece jen budou větší a zdravější, jestliže mají dostatečný přísun čerstvého vzduchu. Jestliže strávíte dostatek času v místnosti, budou vaše rostliny růst lépe, protože budou používat váš vydechovaný CO2. Někdy je to opravdu obtížné zabezpečit dodávku vzduchu do vaší místnosti, protože je většinou schována někde ve sklepě nebo na půdě. V tomto případě obyčejný větrák pomůže aspoň k nějaké cirkulaci vzduchu. Zároveň stimuluje rostliny k vytvoření silného a zdravého stonku. Často se stává, že v domácím prostředí pěstované rostliny nevytvoří dostatečně silný stonek, protože se nemusí potýkat s vnějąími vlivy, jako je vítr a déšť. Ačkoliv na druhou stranu rostlina věnuje více energie na tvorbu listů a pryskyřice namísto tvorby stonku.

Zalévání

Máte-li v blízkosti zdroj čisté přírodní vody, je to celkem jednoduché - použijte ji. Většina z nás ale používá vodu dodávanou z městských vodáren. Obsah přidávaných látek je různý, zvláště pak chlóru. Lidé se již za ty roky naučili, jak jej odstraňovat nebo jak se s ním vyrovnat. Ale vaše rostlina nebude mít čas zvykat si a tím pádem se o to musíte postarat sami. Chlór se vypaří z vody během 24 hodin, pokud vodu necháte stát v otevřené nádobě. Odstátá voda pak má i druhý účel: ohřeje se na pokojovou teplotu a tím nevystavíte rostlinku šoku, který by mohla dostat při zálivce studenou vodou. Vždy používejte k zálivce vodu nejméně o pokojové teplotě. Může být i trochu vlažná. Má-li voda opravdu moc chlóru, můžete použít nějaký prostředek na snižování obsahu, který byste měli dostat v prodejně s rybičkami nebo v potřebách pro chovatele. Nejdůležitější věcí na zalévání je, že se to musí dělat pořádně. Je možno zalévat rostlinu v desetilitrové nádobě až jedním litrem vody. Cílem je dostat půdu vlhkou od povrchu až po dno nádoby. Budete-li zalívat malým množstvím, i když často, zvlhčíte pouze horní část půdy a kořeny rostliny se začnou obracet vzhůru směrem k vodě. Druhou důležitou věcí při zalévání je mít nádobu s dobrým odvodněním - drenáží. Měli byste mít ve dně několik děr, aby přebytečná voda mohla odtéct. Je-li nádoba bez drenáže, pak se voda bude hromadit ve spodní části a bude způsobovat růst kyselosti půdy, plíseň nebo hnití kořenů. Jak už bylo řečeno dříve, půda musí umožnit odtok vody a nesmí se stávat tvrdou nebo vytvářet nějaký pevný obal. Jestliže jste do půdy přidali písek a perlit, jak bylo řečeno, neměli byste mít problémy. Ke zjištění, kdy zalévat, prostě strčte prst do hlíny. Cítíte-li vlhkost, můžete den nebo dva se zálivkou počkat. Hlína na povrchu je vždy vlhčí než ta, která je hlouběji. Rostlinu můžete přelít stejně snadno, jako ji nechat přílíš suchou, ale suché období přežije úspěšněji, než přehnané zalévání. Je lepší vyhrabat okolo stonku malý vodní příkop a vodu lít do něj - tím se zabrání přímému styku vody se stonkem a vyhneme se stonkové plísni. Silnější Marihuana vyroste v relativně suchém a horkém prostředí. Zalévejte když vodu rostlina potřebuje a nezalévejte, když ji nepotřebuje.

Hnojení

Marihuana má ráda dostatek živin, ale můžete ji také poškodit, jste-li moc horlivý. Některá hnojiva mohou rostlinu spálit a poškodit kořeny, jsou-li použita ve vysokých koncentracích. Většina kupovaných půd má dostatek živin pro růst rostliny v prvních 3-4 týdnech a tedy se o dodávání nemusíte starat. Nejdůležitější věcí na zapamatování je, že rostlinu si musí zvykat postupně na zvyšující se dávky. Začněte s vysoce ředěným hnojivem a postupně koncentraci hnojiva v roztoku zvyšujte. Snažte se používat hnojiva, která nemění pH půdy, což mnoho hnojiv dělá. Obecně všechna hnojiva pH snižují, čímž ji dělají kyselejší. Proto pro jistotu občas zkontrolujte pH půdy a když tak použijte opět vápenec. Jak tak čas ubíhá, množství solí, vzniklých rozkladem hnojiva, způsobuje růst kyselosti půdy a občas koncentrace solí vede k zakrnění rostliny a hnědnutí listů. Také během času, jak rostlina stárne, se kořeny stávají méně efektivní při získávání živin. Abyste se vyvarovali koncentrování solí v půdě a zajistili rostlině dostatek živin, je zapotřebí začít hnojit rostlinu, ve věku zhruba 6 týdnů, listově. Rozpusťte proto hnojivo ve vlažné vodě a tímto roztokem postříkejte přímo listoví. Listy absorbují hnojivo přímo do jejich cévek. Budete-li pokračovati v přidávání hnojiva do půdy, musíte si dát pozor na předávkování rostliny hnojivem. Nezapomeňte zvyšovat množství živin rostlině postupně. Marihuana vypadá, jako že je schopna spotřebovat tolik hnojiva, kolik jí dáte, pokud si ale na něj bude zvykat postupně. Během prvních zhruba 3 měsíců hnojte rostlinu co pár dní. Jakmile se růst listů zpomalí, přísun hnojiva rostlině by měl být snížen také. Nikdy nehnojte rostlinu před tím, než ji budete chtít sklízet, neboť přísun živin podporuje růst listoví a zpomaluje tvorbu aktivních látek (A o ty nám jde, že?).

Konopí prospívá nejlépe, je-li hnojeno substrátem o poměrné složení dusíku:fosforu:draslíku - 23:19:17. Nezbytné je také zajistit dostatečné množství stopových prvků (pokud již nejsou v zemině zastoupeny) a to: sodík, bór, zinek, křemík, vápník, kobalt, železo, chlór, molybden, hořčík, hliník a mangan. Mimo to ještě vitamíny B1, B2. Při aplikaci hnojiva se stačí řídit návodem na obalu - v žádném případě cannabis nepřehnojujte! Toto jsou zároveň nejdůleľitějąí složky všech běžných hnojiv. Obsah těchto prvků ve hnojivu se udává větąinou v procentech. Například mi tu zrovna na stole stojí lahvička hnojiva jménem Harmavit Speciál. Obsahuje 10% Dusíku, 9.5% Fosforu a 10.5% Draslíku. Takovéto hnojivo budu označovat 10-9.5-10.5, nemá smysl to označovat takto přesně bude stačit 10-10-10. Existují dokonce i 20-20-20. To jsou velmi silná hnojiva. Živiny zpočátku dodá kvalitní půda. Při pěstování doma se vyčerpá a je třeba později dodat hnojivo. Projděme si postupně ony tři hlavní činitele. Většina hnojiv má tu nepříjemnou vlastnost, že postupně zvyšují kyselost půdy. Nemá cenu hnojit dříve než za tři týdny po přesazení rostlin. Dávky hnojiva je třeba zvyšovat postupně. Lze hnojit i postřikem listů, ale ne dříve neľ po 1.5 měsíci. Oxid uhličitý CO2 je látkou, kterou rostlina dýchá. Získává z ní látky důležité pro svůj růst. Určitě znáte ze školy fotosyntézu. Fotochemickou reakci, kde jako katalyzátor působí chlorofyl.

Škůdci

Můžete-li zabránit ve výskytu hned ze začátku, tím lépe. Když už je jednou rostlina napadena, budete pravděpodobně bojovat se škůdci po celou dobu života rostliny. Předejít škůdcům se dá použitím sterilizované půdy a nádob, a nevnášením jiných rostlin do pěstební místnosti. Máte-li nějaká domácí zvířata, nedovolte jim vstupovat do místnosti, protože mohou ve své srsti donést škůdce zvenčí. Pravidelně kontrolujte rostlinu a hledejte známky hmyzu, skvrn, dírek v listech, hnědnutí vrcholků listů a uvadlých větviček. Najdete-li navzdory vąem opatřením na vaší rostlině nějaké škůdce, je čas k postřiku nějakým insekticidem. Musíte použít něco, co zabije škůdce a ne vás. SPIDER MATES (Tetranychidae) jsou pravděpodobně příčinou vašeho trápení. Jsou to skoro mikroskopičtí škůdci a těžko se hledají. Na listech zanechávají sítě podobné pavoučím. Zanechávají za sebou také malé dírky v listech. První věcí, které si asi všimnete, je, že rostlina vypadá sklesle a nemocně. Sají enzymy z listů a jako důsledek se objevuje ztráta zelené barvy a lesku. Občas listy vypadají jako napadeny nějakou houbou. Vajíčka jsou velmi malé černé tečky. Použijte třeba i lupu a podrobně prozkoumávejte rostlinu. Zkoumejte také listy zespodu. Tyto škůdce najdete sedět na povrchu stejně jako zespod listu. Čím dříve začnete se škůdci bojovat, tím dříve budete mít od nich pokoj. K hubení SPIDER MATES (Tetranychidae) používejte přípravky, které obsahují tyto dvě sloučeniny: keltan (kelthane) a malateon (malatheon). Obě látky jsou smrtelné lidem a domácím zvířatům stejně jako škůdcům. Ale nemusíte mít obavy, tyto látky se asi po deseti dnech detoxifikují. Tedy můžete v pohodě marihuanu kouřit po deseti dnech po postřiku. Tyto látky bohužel zabíjí jen dospělé jedince a tak pravděpodobně budete muset postřik opakovat co čtyři dny po dobu 2 týdnů, aby jste měli jistotu, že jste zabili všechny dospělé jedince, než začnou klást opět vajíčka. Dělejte vše pečlivě, protože jediný vajíčka kladoucí SPIDER MATES (Tetranychidae) stačí, aby se populace během krátké doby obnovila. A i přes vaši chemickou ofenzívu je skoro jisté, že jeden nebo dva jedinci přežijí.

Vidíte-li kolem rostlin lítat malé bílé mušky, tak si můžete být jisti, že vaše chemická válka bude pokračovat. Tyto mušky jsou odolné skoro proti všem insekticidům. Důležité je zničit je již v jejich larválním stadiu, protože larvy dělají nejvíce škod na listech. Budete muset zachovat stejnou strategii boje, jako u SPIDER MATES (Tetranychidae).

Další metodou může být použití mýdlových vloček. Rozpusťte vločky ve vlažné vodě a míchejte, dokud se nevytvoří pěna. Potom tímto roztokem postříkejte vaši rostlinu. Nevýhodou je, že když rostlinu před nebo těsně po sklizni pořádně neumyjete, budete mít v ústech při kouření pocit mýdla.

Žádné komentáře: